David’s Paradise

Dobrý den

Jak jsem porazil těžkou mrtvici v 21 letech??

Jak jsem nacestoval 20,000 km autostopem po Francii??

Jak jsem se stal bezdomovcem proti své vůli??

Jak jsem se dostal do Normandie,kde žiji do dnes??

Jak jsem začal cestovat po Asii??

Samé ocásky…..

Odpovědi najděte v mojich kapitolách.

Sekce Moje příběhy slouží jako záloha.

Děkuji za vaše čtení a případný feedback na X.

Zaregistrujte se pro odběr,díky tomu vám neunikne žádná nová kapitola a můžete případně lajkovat.

Jsem amatér a učím se za pochodu.

1.kapitola Mrtvice v 21 letech.

2.kapitola Italská anabáze

3.kapitola Autostopem do Francie.

4.kapitola Avignon.

5.kapitola Krádež.

6.kapitola Pochod smrti.

7.kapitola Alicante-Malaga

8.kapitola Cesta do Norska.

8.kapitola Cesta do Norska část druhá.

9.kapitola Bufeťák

10.kapitola Bandol

11.kapitola Druhá rána osudu.

12.kapitola Multimilionář.

13.kapitola Pán z Bílého domu.

14.kapitola Sécurité Sociále.

15.kapitola Bitka.

16.kapitola Sociální velmoc.

17.kapitola Deportace část první.

17.kapitola Deportace část druhá.

18.kapitola Návrat do divočiny

19.kapitola Nový začátek

20.kapitola Cestou necestou.

21.kapitola Cesta kolem Středozemního moře.

22.kapitola Promenáda nožů.

23.kapitola Pohostinnost v Marseille.

24.kapitola Feťáci

25.kapitola Perpignan,konec Středozemní části výletu.

26.kapitola.Statek a kolaps.

27.kapitola Pyreneje a Baskické pobřeží.

28.kapitola Atlantická anabáze

29.kapitola Jak jsem strávil poslední vánoční svátky.

30.kapitola Cesta do Bordeaux a nečekané setkání.

31.kapitola Aneb jak jsem se zavraždil na jahodách.

32. kapitola Vagabundi z Dordogne aneb jak jsme seřezali Arabové.

33.kapitola Od zátoky Arcachon až do pevnosti Boyard.

34. kapitola La Rochelle-pevnost Boyard aneb jak jsem se seznámil s Inge.

35.kapitola Inge&David reisen aneb La Rochelle-Nantes.

36.kapitola Po stopách Vikingů aneb Bretaňské pobřeží.

37. kapitola Bomba jménem Inge.

38.kapitola A zazvonil zvonec a Inge bylo konec.

39.kapitola Chlastání v Morlaix.

40.kapitola Zima 2005-2006 v Bretani.

41. kapitola Zima v Lannion.

42. kapitola Poslední zastávka před Normandii a jak jsem potkal Nowlenn.

43. kapitola Hora-Svatého-Michala až do Bayeux, mého osudového města.

44.kapitola Le Havre Amerika třicátých let.

45. kapitola Gertrude a její obytňák.

46. kapitola Konec Atlantické části cesty, aneb Bienvenue chez les Ch’tis.

47. kapitola U Vidláků aneb ztracen na venkově.

48. kapitola Další práce na černo.

49. kapitola Balkánský requiem.

50. kapitola A zazvonil zvonec, a první části je konec…

Moje příběhy

Fotogalerie


Najdete mě i na sociálních sítích https://x.com/czsk1977

14. kapitola 

Sécurité Sociale 

Po práci u madame M. Jsem musel dva týdny odpočívát, mě by nevadila ta tvrdá práce na sluníčku ale ty kalorie které chyběli na rekuperaci.Prostě chybělo to maso.Dva dny před ukončením prací se madame vycajchlovala a připravila kuře z nějaké přísně ekologické farmy z Filipín.To jí nemohlo napadnout dříve??

No nic nebudu se rozčilovat nad už rozlitým mlékem.Výplata za to stála, byl to dvojnásobek mzdy pomocného dělníka.Koupil jsem velký kredit do telefonu a hovořil s mým kamarádem Kikim který byl tou dobou v práci v Paříži.To byl jeden z mála rozumných lidi co jsem znal v okruhu mých známých.Jako málokterý kdo měl v Čechách problémy, se vrátil, postavil se justici čelem a dokonce si dálkově udělal Obchodní akademii.Víc už o něm nevím.

No nic, zpátky k věci… po návratu s práce jsem měl jen 60 kg na 181 centimetrů cožbylo zoufale málo.Takže jsem prakticky jen žral a spal.Když jsem se potom jakž takž zmátořil tak moje první cesta vedla za Polákama, oni věděli nejlíp jak na systém a vůbec jako celé vlastně funguje.Stálo mě to velký karton Heinekenu ale většinu těch informací co jsem od Polákům získal se dozvíte v další kapitole.

Ale držme se toho co je v názvu kapitoly tedy Sécurité Sociale.Tato vládní organizace neboli tento byrokratický moloch je hlavní zdravotní pojišťovnou ve Francii.Jakmile jsem v zemi více než 6 měsíců a máš Francouzskou adresu tak můžeš žádat o provizorní číslo Sécurité Sociale.A já jsem to provedl kulišácky neboť u branky feťáckého squattu byla schránka, sice zdemolovaná ale schránka.Stačilo napsat na štítek moje jméno a hokus pokus zkusil jsem sám sobě poslat pohlednici.Po dvou dnech pohlednice doputovala do schránky a já věděl že mám vyhráno.Na druhý den jsem se vykoupal a čistě oblékl a vyrazil jsem do Avignonu na centrální pobočku.

U vchodu jsem dostal číslo a musel jsem čekat asi hodinu.Když jsem se dostal konečně na řadu a šel k okénku, starší obtloustlá paní se mě zeptala co bych rád?? Vysvětlil jsem že bych rád obdržel provizorní číslo pojištění na základě dlouhodobého pobytu ve Francii.Paní mě pochválila mojí francouzštinu a požádala o potvrzení pobytu delšího než 6 měsíců.Tudíž jsem ukázal pasport kde bylo razítko z Německa ze dne 17/08/2001 a v tu chvíli se na mě paní zadívala jako německý ovčák aby následně řekla že vše je v pořádku a že obdržím doklad do 7.dnů na mnou uvedenou adresu.Takže uvidíme,ještě jsem nekřičel sláva.

Každý den den jsem chodil kontrolovat schránku a opravdu zhruba do týdne přišla oficiální obálka a v ní papír že mi Francie dává provizorní číslo Sécurité Sociale.Tedy ptáte se tedy co to pro mě znamenalo?? Znamenalo to to že odteď jsem měl kdykoliv právo být ošetřen bezplatně na každé pohotovosti ve Francii.

Takže dnes vše prodnešek a můžete se těšit na další kapitolu.

Co stalo? A proč jsem na vždy odešel z Avignonu? …..To be continued……

2026 David H.©️