David’s Paradise

Dobrý den

Jak jsem porazil těžkou mrtvici v 21 letech??

Jak jsem nacestoval 20,000 km autostopem po Francii??

Jak jsem se stal bezdomovcem proti své vůli??

Jak jsem se dostal do Normandie,kde žiji do dnes??

Jak jsem začal cestovat po Asii??

Samé ocásky…..

Odpovědi najděte v mojich kapitolách.

Sekce Moje příběhy slouží jako záloha.

Děkuji za vaše čtení a případný feedback na X.

Zaregistrujte se pro odběr,díky tomu vám neunikne žádná nová kapitola a můžete případně lajkovat.

Jsem amatér a učím se za pochodu.

1.kapitola Mrtvice v 21 letech.

2.kapitola Italská anabáze

3.kapitola Autostopem do Francie.

4.kapitola Avignon.

5.kapitola Krádež.

6.kapitola Pochod smrti.

7.kapitola Alicante-Malaga

8.kapitola Cesta do Norska.

8.kapitola Cesta do Norska část druhá.

9.kapitola Bufeťák

10.kapitola Bandol

11.kapitola Druhá rána osudu.

12.kapitola Multimilionář.

13.kapitola Pán z Bílého domu.

14.kapitola Sécurité Sociále.

15.kapitola Bitka.

16.kapitola Sociální velmoc.

17.kapitola Deportace část první.

17.kapitola Deportace část druhá.

18.kapitola Návrat do divočiny

19.kapitola Nový začátek

20.kapitola Cestou necestou.

21.kapitola Cesta kolem Středozemního moře.

22.kapitola Promenáda nožů.

23.kapitola Pohostinnost v Marseille.

24.kapitola Feťáci

25.kapitola Perpignan,konec Středozemní části výletu.

26.kapitola.Statek a kolaps.

27.kapitola Pyreneje a Baskické pobřeží.

28.kapitola Atlantická anabáze

29.kapitola Jak jsem strávil poslední vánoční svátky.

30.kapitola Cesta do Bordeaux a nečekané setkání.

31.kapitola Aneb jak jsem se zavraždil na jahodách.

32. kapitola Vagabundi z Dordogne aneb jak jsme seřezali Arabové.

33.kapitola Od zátoky Arcachon až do pevnosti Boyard.

34. kapitola La Rochelle-pevnost Boyard aneb jak jsem se seznámil s Inge.

35.kapitola Inge&David reisen aneb La Rochelle-Nantes.

36.kapitola Po stopách Vikingů aneb Bretaňské pobřeží.

37. kapitola Bomba jménem Inge.

38.kapitola A zazvonil zvonec a Inge bylo konec.

39.kapitola Chlastání v Morlaix.

40.kapitola Zima 2005-2006 v Bretani.

41. kapitola Zima v Lannion.

42. kapitola Poslední zastávka před Normandii a jak jsem potkal Nowlenn.

43. kapitola Hora-Svatého-Michala až do Bayeux, mého osudového města.

44.kapitola Le Havre Amerika třicátých let.

45. kapitola Gertrude a její obytňák.

46. kapitola Konec Atlantické části cesty, aneb Bienvenue chez les Ch’tis.

47. kapitola U Vidláků aneb ztracen na venkově.

48. kapitola Další práce na černo.

49. kapitola Balkánský requiem.

50. kapitola A zazvonil zvonec, a první části je konec…

Moje příběhy

Fotogalerie


Najdete mě i na sociálních sítích https://x.com/czsk1977

37. kapitola

Bomba jménem Inge

Určitě jste si všimli, že už měsíc mám parťačku Inge ze Švédska, a tak musím uvést věci na pravou míru. Někteří čtenáři by chtěli vědět víc. Hned, jak jsme se s Inge potkali v La Rochelle, tak jsme si dali statut parťáka a parťačky, nic víc, nic míň. Jako fyzicky bylo o co stát. 176 cm a 64 kg blondýna, prostě Skandinávský prototyp krásy. Navíc vtipná a pivo pila jako nějaká Helga z Oktoberfestu. Je pravda, že co s ní jezdím, tak jsme měli super stopy. Žádné dlouhé čekání, maximálně do půl hodinky jsme se odpíchli. Jako samozřejmě byly výjimky, ale jen málo. Zcela profesionálně si sedala dopředu vedle řidiče. Několikrát nás díky ní řidiči zavezli až na nejlepší místo pro pokračování ve stopu, i když si tím zajeli. No prostě ženská, co chcete. Každý druhý řidič jí cpal telefonní číslo, ale ona se tomu jenom smála. To jsem ještě nevěděl, že o parťačku brzo přijdu, ale nebudeme předbíhat. 

Poslední cesta nás vedla z Rennes do Vannes a my jsme se znovu dostali na Atlantické pobřeží. Dojeli jsme do Vannes, kde jsme se dlouho nezdrželi a pokračovali jsme po strávené noci na Lorient, což dělalo nějakých 60 km. Jinak byli jsme září 2005 a začali deštíky, takže bylo třeba se připravit na podzimní a zimní období. Cesta do Lorient (viz mapka).

Po příjezdu do Lorient jsme začali sondovat útulky. Bylo štěstí, že tam byly dvě organizace pro ženy, takže cajk pro Inge. Pro mě nebyl problém, měli fungující dvě. Jinak jsme se dohodli s Inge, že tady nějaký čas zůstaneme, neboť mi začaly docházet peníze, co jsem měl ještě od Turka. Tudíž bylo nutné somrovat, protože najít práci na černo, když ve městě nikoho neznáte, není vůbec jednoduché. Inge měla svoje peníze a já svoje. A tak jsem chodil somrovat k hlavní poště, když tam zrovna neseděl nějakej troskyč, a jednomu Lídlu na okraji města. Každý den jsem tam byl 4-5 hodin denně za 20€, což mi za měsíc dalo 600€ a mohli jsme se zase hnout, neboť Inge už se v Lorient začala nudit. A tak jsme se po měsíci strávených v Lorient vydali zase na cestu. Pěkně podél Atlantiku směrem na Quimper.

A jak jsme pokračovali dál, to se dozvíte v další kapitole…

2026 David H.©️