25. kapitola
Perpignan,konec Středozemní části výletu.
Odjížděl jsem z Montpellieru jak jsem nejrychleji mohl, protože to tam opravdu smrdělo o průser. Tfuj….tfuj. Ale předtím, než budu stopovat dále, tak musím vzpomenout jedno město, kde jsem se tentokrát nezastavil, protože neleží na pobřeží Středozemního moře. To město je Nîmes. Proč zrovna o tomhle městě chci mluvit? Protože je historicky významné hlavně svým koloseem postaveným cca ve 100 rokem po JC kde se často konají koncerty pod širým nebem a korida samozřejmě.
Ale je to ještě z jiného důvodu. Nîmes je družební město s Prahou. A přímo kousek od kolosea a 200 metrů od hlavního vlakového nádraží se nachází Boulevard de Prague. Tak tedy jen tato vsuvka, aby jsme v tom měli jasno. Další věc, kterou je Nîmes známá, je přítomnost vojáků cizinecké legie. Je to 503 regiment du train..(Vlaková přepravní brigáda)
Tak tímto jsem vysvětlil vše kolem Nîmes a my se pomalu vracíme do Montpellier a já stopuju dál na poslední etapu na Pobřeží Středozemního moře. Chtěl jsem dnes dojet až do Perpignan, vyhnout se Narbonne a Béziers, i když to jsou také krásné města.
Cesta to byla 158 km a dal jsem jí na třikrát. Projížděli jsme kolem Azurového moře a já už se těšil na Atlantickou část. Po třech a půl hodinách stopování jsem konečně dorazil do Perpignan. Sice bylo už pozdní odpoledne, ale zašel jsem na terasu na pivo, a kolem 20:00 jsem volal na 115 kvůli spaní. Bylo mi odpovězeno, že dodávka mě z centra města zaveze na Hotel Sociál. Takže mě čekala horká noc plná imigrantů. A měl jsem pravdu, když jsme přijeli na místo, tak full of migrants. Jedna velká místnost, kde bylo 30 patrových postelí, takže spát s batohem v posteli, i boty u sebe, měl jsem svoje zkušenosti.
Po noci, kdy jsem spal maximálně 3 hodiny, jsem upaloval rychle na konec Perpignan, abych mohl stopovat na Carcassonne a Toulouse.
A co bylo dál, se dozvíte v další kapitole…
2026 David H.©️