David’s Paradise

Jen velmi nerad jsem odjížděl z Gap z bytečku Agnieczsky, ale je třeba být realista, nějaké peníze jsem našetřené měl, ale otázka je, co potom?! A tak jsem pokračoval dál podél hranice se Švýcarskem, až jsem dorazil do Grenoble. Město obehnané Alpami, tam, když se člověk ožral, tak nevěděl kudy kam, neboť hory všude. Jinak spousta Arabů, a to krajně nepříjemných, tak jsem zůstal jen dva dny na útulku a valil rychle pryč. Po 150 km do Lyonu, kde jsem jako tradičně musel absolvovat 40 km pochod do kopce a z kopce, abych mohl stopovat na Villefranche sur Saone a dál do Burgundska. Vyspal jsem se v lesíku kousek za Lyonem a nutno říci, že už noci byly pěkně studené a byl jsem rád, že můj spacák byl do -10 stupňů. Měl jsem štěstí, že stopem a týpek mě odvezl až do Dijonu. Tam jsem zůstal na útulku 3 noci. Vlastně jsem ani nevěděl kam jedu a podle atlasu jsem mířil k Belgicko-Lucemburským hranicím. Řekl jsem si, že tomu nechám volný průběh. Kam dojedu, tam dojedu a basta. A tak jsem pokračoval dál na Troyes a následně na Reims, kde jsem zůstal dva dny na útulku. To už jsem se blížil do Arden a tudíž k Belgii. V životě by mě nenapadlo, že se stane, co se stane.

Byl to jeden z prvních listopadových dní, pršelo a já chytil stopa z Reims do Charleville Mezieres. Týpek mě vyhodil v centru a já si to hned kvačil do budky zjistit adresu útulku. Místo měli a shodou okolností to bylo také v centru. Ještě několik minut jsem měl na to, abych tam nešel, ale já jsem šel. Vzpomínám si na to jako dnes, byla to ulice Jules Verna pěkný tříposchoďový barák.Na zvonku mi řekli druhé patro, tak jsem se dostavil do kanceláře.Bonjour…..Bonjour pasport, ano prosím, počkejte prosím na chodbě. Asi po 10 minutách přišli tři policajti PAF (pohraniční policie) a zatkli mě za nelegální pobyt ve Francii! Já debil měl už týden propadlej passport. No já si nadával! No takže pouta, dodávka a už mě vezli na centrálu. Tam show pokračovala tělesnou prohlídkou a otisky prstů. Když našli peníze, tak jsem jím řekl, že jsem si je vysomroval. Bohužel 1200€ už jsem nikdy neviděl. 24 hodin zadržený a poté jsem dostal papír, že musím do 15 dnů opustit Schengenský prostor. Po propuštění jsem šel na ten útulek, kde mě sebrali. Vyžádal jsem si právníka pro cizince, a ten mi řekl, že nejdřív si musím zajet do Paříže pro rychlo pas a teprve pak můžu letět do Čech, a zároveň mi zažádal o příspěvek 150€ na cestu. Právník pak vše zařídil u policajtů, že poletím, až budu mít vyřízený pas, a že se budu zdržovat na útulku až do odletu. Na útulku byla spousta cizinců, Rusáci, Arménci a další Kavkazské země. No a jeden den se policajti dohmátli, že mluvím rusky, ono tedy rusky jsem trochu rozuměl, ale ty kurvy, že prý budu překládat. Bylo to placené 15€ na hodinu. Takže s mojí mizernou ruštinou jsem pomáhal deportovat všechny ty nebožáky. Naneštěstí pro ně jsem za 6 týdnů získal rychlo pas a byl určen datum mé deportace. V 07:00 v prosinci si mě vyzvedla policie a odvezla na letiště v Orly, kde si mě převzal nějaký pán, a ten mě doprovodil až do odbavovacího prostoru a vzápětí mě dal těch 150€, které pro mě vymohl ten právník pro cizince.

Seděl jsem v letadle směr Prágl, kde jsem 2 roky a 5 měsíců nebyl.

A jak to bylo po příletu do Prahy? Zůstanu v Čechách? A co na to Jan Tleskač?