David’s Paradise

Dobrý den

Jak jsem porazil těžkou mrtvici v 21 letech??

Jak jsem nacestoval 20,000 km autostopem po Francii??

Jak jsem se stal bezdomovcem proti své vůli??

Jak jsem se dostal do Normandie,kde žiji do dnes??

Jak jsem začal cestovat po Asii??

Samé ocásky…..

Odpovědi najděte v mojich kapitolách.

Sekce Moje příběhy slouží jako záloha.

Děkuji za vaše čtení a případný feedback na X.

Zaregistrujte se pro odběr,díky tomu vám neunikne žádná nová kapitola a můžete případně lajkovat.

Jsem amatér a učím se za pochodu.

1.kapitola Mrtvice v 21 letech.

2.kapitola Italská anabáze

3.kapitola Autostopem do Francie.

4.kapitola Avignon.

5.kapitola Krádež.

6.kapitola Pochod smrti.

7.kapitola Alicante-Malaga

8.kapitola Cesta do Norska.

8.kapitola Cesta do Norska část druhá.

9.kapitola Bufeťák

10.kapitola Bandol

11.kapitola Druhá rána osudu.

12.kapitola Multimilionář.

13.kapitola Pán z Bílého domu.

14.kapitola Sécurité Sociále.

15.kapitola Bitka.

16.kapitola Sociální velmoc.

17.kapitola Deportace část první.

17.kapitola Deportace část druhá.

18.kapitola Návrat do divočiny

19.kapitola Nový začátek

20.kapitola Cestou necestou.

21.kapitola Cesta kolem Středozemního moře.

22.kapitola Promenáda nožů.

23.kapitola Pohostinnost v Marseille.

24.kapitola Feťáci

25.kapitola Perpignan,konec Středozemní části výletu.

26.kapitola.Statek a kolaps.

27.kapitola Pyreneje a Baskické pobřeží.

28.kapitola Atlantická anabáze

29.kapitola Jak jsem strávil poslední vánoční svátky.

30.kapitola Cesta do Bordeaux a nečekané setkání.

31.kapitola Aneb jak jsem se zavraždil na jahodách.

32. kapitola Vagabundi z Dordogne aneb jak jsme seřezali Arabové.

33.kapitola Od zátoky Arcachon až do pevnosti Boyard.

34. kapitola La Rochelle-pevnost Boyard aneb jak jsem se seznámil s Inge.

35.kapitola Inge&David reisen aneb La Rochelle-Nantes.

36.kapitola Po stopách Vikingů aneb Bretaňské pobřeží.

37. kapitola Bomba jménem Inge.

38.kapitola A zazvonil zvonec a Inge bylo konec.

39.kapitola Chlastání v Morlaix.

40.kapitola Zima 2005-2006 v Bretani.

41. kapitola Zima v Lannion.

42. kapitola Poslední zastávka před Normandii a jak jsem potkal Nowlenn.

43. kapitola Hora-Svatého-Michala až do Bayeux, mého osudového města.

44.kapitola Le Havre Amerika třicátých let.

45. kapitola Gertrude a její obytňák.

46. kapitola Konec Atlantické části cesty, aneb Bienvenue chez les Ch’tis.

47. kapitola U Vidláků aneb ztracen na venkově.

48. kapitola Další práce na černo.

49. kapitola Balkánský requiem.

50. kapitola A zazvonil zvonec, a první části je konec…

Moje příběhy

Fotogalerie


Najdete mě i na sociálních sítích https://x.com/czsk1977

36. kapitola

Po stopách Vikingů aneb Bretaňské pobřeží

V Nantes jsme si s Inge hráli na turisty a ještě jsme u toho měli zůstat, neboť se blížilo Bretaňské pobřeží a rozhodli jsme se navštívit Rennes, což bylo správní město. A tak se stopovalo na Rennes s tím, že potom se znovu vrátíme k pobřeží. Takže (viz mapka).

Pohodových 115 km jsme zvládli za 2 hodinky stopování. Byl poslední srpnový týden roku 2005 a tak bylo hezké počasí. A teď si povíme něco málo o Rennes. Rennes, galicijsky Rene a bretaňsky Roazhon, je severozápadní správní město. Krajské Ille et Vilaine a regionální Haute-Bretagne. 230.890 obyvatel, sídlo bretaňského parlamentu a desátá největší aglomerace 789.516 obyvatel ve Francii. Známá svoji velkou katedrálou Cathedrale Saint Piére. Rennes je také proslulá jako studentské město s více než 73.000 studenty. Je to také jedno z průmyslově nejrozvinutějších měst ve Francii více než 6,5 % ročně. Takže přidám pár obrázků

Takže jsme si zase hráli s Inge na turisty stejně jako v Nantes. No, a když jsme to zase všechno prochodili, tak jsem zavolal 115, neboť jsme oba potřebovali sprchu, Inge na útulek pro ženy a já pro muže, dohodli jsme se, že dáme sprchu a večeři a pak si dáme spicha a jedeme dál. Takže nakonec jsem čekal asi 2 hodiny v centru až Inge dojde. Nakonec tedy došla a měla menší problém s jednou Alžířankou. Prostě pořád ta stejná písnička. Došli jsme už ve tmě na konec Rennes s tím, že budeme ráno stopovat na Vannes na Atlantické pobřeží.

Po ránu jsme se probudili a po kafi jsme se dali do stopování na Vannes. Ač jsme měli dobrého fleka, tak se moc nedařilo, ať už jsem stopoval já nebo Inge. Nakonec po dvou hodinách se zadařilo a chytili jsme stopa přímo do Vannes (viz mapka).

118 km po nacionále – tohle nevím, co znanená uběhlo jako voda a my se opět setkali s Atlantickým podnebím.

Jak jsme se posunuli dál po Bretaňském pobřeží? To se dozvíte v další kapitole…

2026 David H.©️